Pohřební hostina je způsob, jak se rozloučit s blízkým člověkem, jak změnit smutek ve vzpomínání na to, co hezkého jste spolu prožili. A také příležitost sdílet svou bolest i vzpomínky s dalšími lidmi, pro které byla zesnulá osobnost v životě důležitá. Ať už se jedná o jakýkoliv typ pohřebního obřadu, měl by po něm následovat smuteční kar, tedy společenské setkání po pohřebním obřadu. Hostina po pohřbu se někdy označuje také jako tryzna.
Dohodněte se předem
S podobou pohřebního obřadu i formou následné pohřební hostiny by měli souhlasit všichni nejbližší pozůstalí, tedy vdovec či vdova, děti, rodiče nebo sourozenci. Najděte kompromis, který zabrání frustraci a nepříjemným hádkám přímo na setkání, pokud by se smuteční hostina konala tak, jak by někomu z nejbližších nevyhovovalo.
Pokud úplná shoda není možná, měla by vybraná verze vyhovovat aspoň většině z nejbližších pozůstalých. Přípravy si rozdělte a vzájemně si pomáhejte. Je-li někdo z nejbližší rodiny nepřítomný a přijede až přímo na vlastní pohřeb, informujte ho telefonicky, ptejte se ho na jeho názor, a zapojte ho do příprav aspoň na dálku.
Pozvánka a smuteční oznámení
Jako oznámení smutečního obřadu se zasílá smuteční oznámení, lidově řečeno parte. To se nejen rozesílá poštou či elektronicky, ale také je vyvěšuje pohřební ústav, případně rovněž farnost, kde se pohřební obřad koná. Na pohřeb tak může přijít i řada nepozvaných osob, zvlášť, pokud se jedná o pohřeb veřejně známé osoby, jakou může být třeba učitel, lékař, právník apod. Účast na pohřbu takové osobnosti může být vysoká, mohou přijít klidně i stovky lidí.
Na smuteční hostinu se však zve jen část hostů pohřbu, obvykle rodina a blízcí přátelé. Vybraným pozvaným hostům zašlete zároveň se smutečním oznámením i pozvánku na smuteční hostinu, případně je pozvěte osobně na místě nebo telefonicky předem.
Hodně závisí na době, která je od vytištění oznámení a případně i pozvánky a dne pohřbu a hostiny. Na poštu se nedá vždy spoléhat. Pokud se pozvánka rozesílá, mělo by na ní být jen místo, den a čas konání hostiny. Nezapomeňte také pozvat osobu, která vede obřad, tedy nejčastěji kněze, případně řečníka z obřadu, starostu atd.
Pro hosty platí, že bez tištěné pozvánky nebo ústního pozvání pozůstalých se na hostinu nechodí. I když máte pocit, že tam patříte, respektujte rozhodnutí rodiny.
Druhy pohřebních hostin
Pohřební hostina může být více či méně formální (s tím souvisí i odpovídající smuteční oblečení), záleží na tom, koho zvete, kolik osob se setkání účastní i kde se koná. Finální podobu ovlivňuje mnoho faktorů – od předpokládaného počtu účastníků přes lokální pohřební zvyky a rodinnou tradici až po finanční limity, které rodina má.
Na setkání by se mělo vždy vzpomínat na zesnulého, ale nikdy zde neřešte majetek a dědictví, případně rodinné spory. Některé pohřební ústavy zajistí i pohřební hostinu, ale vždy je lépe zapojit rodinu a vše zorganizovat tak, jak to rodině vyhovuje nebo jak by si to přál sám zesnulý či zesnulá. U smutečních hostin obvykle jde o několikahodinové setkání, na které je vhodné si připravit i fotografie na vzpomínání.
Smuteční hostina doma
Máte-li dostatečně velký byt či dům, můžete smuteční hostinu uspořádat i doma. Je vhodné mít na pomoc někoho, kdo se o přípravu jídla postará (cateringovou firmu), nebo připravit jídlo předem. Hned po příchodu hostů začnete snadno servírovat.
V případě, že se rozhodnete občerstvení připravit sami, je důležité zvážit vhodné menu s ohledem na denní dobu a roční období, ve kterých pohřeb probíhá. Např. pokud je pohřeb naplánován na dopoledne, je vhodné pro smuteční hostinu připravit rovnou oběd. Ten by se měl skládat tradičně z polévky a hlavního chodu.
V teplejších měsících by to měla být lehčí, méně tučná a snadno stravitelná jídla z kuřecího masa (případně i krůtího či libového hovězího masa). Vhodné mohou být také ryby. Naopak v chladnějších měsících (a zejména v zimě) by se mělo jednat o jídla hutnější a sytější, která hosty po příchodu prohřejí. Základem jsou teplé masové vývary. Jako hlavní chod může pak být guláš, svíčková či řízek s bramborami.
V případě odpoledního pohřbu, kdy už lze očekávat, že jsou hosté po obědě, je vhodné nabídnout lehčí jídla – např. různé druhy sendvičů s lehkými náplněmi, jednohubky, chlebíčky, čerstvé saláty či studené předkrmy.
Pokud se pohřeb koná v pozdním odpoledni či večer, lze očekávat, že hosté mohou mít větší hlad, a tak je třeba přichystat brzkou večeři. Opět je třeba se řídit ročním obdobím a teplotou.
Při výběru menu je však také důležité zvážit potřeby hostů, jako jsou alergie (např. na mořské plody, oříšky apod.), intolerance (např. na laktózu či lepek) nebo stravovací preference (např. vegetarián či vegan).
Neméně důležité je také myslet na nápoje, které budou k dispozici po celou dobu hostiny. Zejména nealkoholické nápoje budou více žádány v teplejších měsících. V rámci alkoholických nápojů je pak vhodné zvolit spíše ty s nižším obsahem alkoholu (pivo či víno).
Nezapomeňte na dostatek nádobí i sklenic na nápoje. I to se dá půjčit v cateringové firmě, případně si můžete vypomoci v rámci rodiny, chcete-li ušetřit.
Určitě nezapomeňte i na vhodné ubrusy. Sjednotit prostírání můžete například kombinací jedné barvy všech ubrusů, ideálně bílé či pastelové, a jednoho designu i pro prostírání. Pokud nemáte doma dostatek vhodných kusů, raději si přikupte nové ubrusy a prostírání na stůl ve stejném stylu, než byste kombinovali k sobě nehodící či různobarevné kusy.
Pokud dáte dohromady více různorodých stolů, může být i problém sehnat na všechny ubrusy odpovídající velikosti, aby příliš nepřečnívaly či nebyly krátké (více o výběru ubrusu dle velikosti).
Smuteční hostina v restauraci
Nejčastějším způsobem setkání rodiny a přátel po pohřebním obřadu je však společné jídlo v restauraci, nebo jiném pronajatém prostoru. Podle času pohřebního obřadu se jedná buď o oběd nebo večeři. Ideálně mějte pro takové pohřební pohoštění rezervovaný oddělený salonek. V případě, že předpokládáte velký počet lidí u stolu, rezervujte raději celou restauraci, aby bylo pro pohřební hostinu dostatek soukromí.
Ne každá pohřební hostina musí mít vlastní smuteční menu. Vždy se dohodněte předem s restaurací, jak rychle mohou reagovat na výběr jídel ze svého jídelního lístku. V případě, že se akce účastní velký počet hostů, nabídněte na výběr jen 2-3 jídla, případně připravte teplý bufet, kde si každý vybere to, na co má sám chuť.
Z hlediska nápojů dejte předem hostům vědět, zda je zdarma vše, nebo jen nealko, pivo a víno a ostatní si každý hradí sám. O tom také informujte obsluhující personál, aby se předešlo případným nedorozuměním při placení hostiny.
Možností, jak nechat prostřít stoly na smuteční hostinu, je celá řada. Nemusí jít vždy jen o smuteční motivy. Barevnost i květinová výzdoba mohou naopak připomínat oblíbené barvy a květiny toho, s nímž se loučíte. Pokud si nejste jisti, vsaďte na klasickou bílou, případně se poraďte, jak správně prostřít stůl s personálem restaurace.
Krátké občerstvení
Pokud nemáte chuť či finance na hostinu, uspořádejte krátké občerstvení pro hosty v docházkové vzdálenosti od obřadu, kam se mohou všichni rychle přesunout. Takové setkání trvá maximálně hodinu. Podává se při něm obvykle jen víno a nealko a drobné občerstvení jako jsou kanapky, chlebíčky, či slané pečivo. Doba takového setkání je obvykle jen 30 až 60 minut a je méně formální.
Průběh smutečního karu
Striktně daná etiketa pro pohřební hostinu neexistuje, ale existují určité prvky, které by mohla pohřební hostina zahrnovat.
Prvním krokem je přivítání hostů a poděkování, že přišli, což by měl udělat někdo z nejbližších pozůstalých.
Může následovat i krátká smuteční řeč, ale také nemusí. Místo ní můžete jen hosty informovat, jak bude hostina probíhat a na koho se mají obracet, pokud budou mít nějaké zvláštní přání.
Obvykle je součástí pohřební hostiny přípitek, kterým se rozloučíte se zesnulým. Ten můžete připravit jak na začátek hostiny, tak až po hlavním jídle.
Zdvořilé je, když se pozůstalí baví s různými skupinami hostů a nechají je vyslovit jejich vlastní vzpomínky a pocity. Celková délka setkání se odvíjí od atmosféry na něm. Den pohřbu je ale obvykle pro všechny psychicky dost náročný, takže by hostina neměla trvat dlouho do noci. Nejbližší rodina se pak může odebrat domů a pokračovat jen v nejužším kruhu a soukromí.