Smrt je smutnou, nicméně nedílnou součástí života. Se zesnulými se tradičně loučíme při obřadu, který má svoji zažitou podobu. Ta se může lišit podle typu pohřbu – v kostele, ve smuteční síni nebo jiným alternativním způsobem. Přesto existují určitá pravidla, která jsou daná a která je dobré znát.
Pokud jste objednavatelem pohřbu, budete toho mít na starosti trochu víc než běžný smuteční host. Obvykle budete vyzváni, abyste se na místo konání obřadu dostavili půl hodiny předem. V tomto čase doladíte potřebné detaily. Jedná se například o kontrolu potřebných informací, výzdoby či rakve.
Nejbližší rodina přichází jako první – většinou několik minut před oficiálním zahájením. Položí na rakev či kolem ní květiny a posadí se do předních řad. Teprve poté vchází i ostatní hosté. Zasedací pořádek většinou nebývá pevně stanovený. Platí pouze výše zmíněné pravidlo – rodina sedí v předních řadách nejblíže k rakvi. Ostatní si mohou posedat dále dle vlastního uvážení.
Pohřeb v kostele
Pohřeb v kostele může mít dvě varianty – obvyklé je, že je pohřeb součástí mše svaté, ale lze se domluvit i na samotném pohřbu bez mše. V takovém případě se čas strávený v kostele zkracuje z přibližně jedné hodiny na 30 minut.
Opět platí, že nejbližší rodina sedí v prvních lavicích před oltářem, ostatní usednou do lavic podle vlastního výběru. Pokud neznáte průběh a zvyklosti mše svaté, nevadí – kněz je připraven, že všichni účastníci pohřbu nemusí běžně chodit do kostela. V takovém případě sledujte ostatní a zkuste podle nich vstát či pokleknout ve správnou chvíli. Nebo jen tiše seďte. Celý obřad vede kněz, ale osobní proslov o zemřelém může mít i někdo z rodiny, pokud se domluví s knězem.
Kdo nese rakev?
Rakev je třeba přenést z pohřebního auta do kostela, poté z kostela zpět do auta, následně na hřbitově připravit na podstavec u hrobu a poslední úkon je uložení rakve do hrobu.
Rakev se nese nohama napřed, v kostele se uloží ve stejném směru (jako by se zemřelý díval na oltář), při odchodu se rakev otočí a opět se ven nese nohama napřed.
Otázka, kdo rakev ponese, je na rodině a možnostech pohřební služby – obvykle to zajišťuje pohřební služba, ale ne vždy má dost lidí a často je také přáním rodiny nést rakev vlastními silami. V takovém případě je však třeba upozornit, že manipulace s rakví je skutečně náročná a nemusí být vhodná pro pozůstalé vysílené zármutkem a pláčem. Na přenesení rakve je třeba 4-6 lidí, ideálně podobné výšky.
Smuteční průvod
Po pohřbu v kostele se obvykle ukládá rakev do země na místní hřbitov – v takovém případě jde smuteční průvod od kostela na hřbitov za doprovodu smuteční kapely. Hosté při vycházení z kostela udělají špalír pro rakev, za rakví jde kapela, kněz s ministranty, nejbližší rodina a dále všichni ostatní. Na hřbitově má ještě kněz kratší proslov a modlitbu při pochovávání zemřelého. Následně se rakev ukládá do hrobu a každý může osobně přijít a vhodit na rakev malou květinu nebo kousek hlíny jako poslední rozloučení.
Pokud se má nebožtík zpopelnit, odjíždí auto s rakví pomalým tempem již od kostela za doprovodu hudby, poté se hosté rozcházejí.
Pohřeb v obřadní síni – krematoriu
Obřad většinou začíná hudebním doprovodem a následně dostává prostor řečník, který vzpomene na zemřelého a rozloučí se s ním. Na závěr opět zazní hudba a rakev zajíždí nebo se přes ni zatahuje opona – záleží na uspořádání síně. Od hostů se v tuto chvíli očekává, že povstanou, aby dali zesnulému poslední sbohem.
V průměru trvá obřad 30 minut, ale záleží i na vybrané hudbě a délce proslovu. Po skončení proběhnou kondolence pozůstalým.
Pohřeb bez obřadu
Specifickým druhem pohřbu je ten bez obřadu. Obvykle je spojovaný s kremací. Jedná se o relativně nízkonákladovou záležitost, ale důvodem k tomuto rozhodnutí nemusí být jen peníze.
Pohřeb bez obřadu umožňuje intimnější rozloučení jen pro nejbližší rodinu. Zpopelnění proběhne v krematoriu bez účasti veřejnosti a vy pak obdržíte urnu s popelem. Před jejím uložením na vybrané místo se můžete s vaším blízkým rozloučit dle vlastního uvážení bez jakýchkoli oficialit.
Jak se na pohřbu chovat
I smuteční obřad má přirozeně svoji etiketu. Samozřejmostí je uctivé chování. Během obřadu nerušte a mějte vypnutý telefon. Po skončení obřadu probíhají kondolence – je tedy slušné rodině zemřelého vyjádřit soustrast. Ke kondolencím přistupujte zprava a odcházejte doleva.
Na pohřeb můžete samozřejmě přinést také květiny. Pokládají se k rakvi ještě před zahájením obřadu (tedy poté, co vstoupíte do síně či kostela). Květiny musejí být živé a v sudém počtu.
Důležitou součástí etikety je také vhodný oděv. Měl by být v tmavých barvách, nejlépe černý. Rozhodně se vyhněte vyzývavým modelům – velkým výstřihům nebo příliš krátkým šatům. Neměli byste mít ani odhalená ramena. Existují i půjčovny šatů na pohřeb, kde vám s výběrem jistě poradí.